Kostel svatého Václava stojí na místě původního nejstaršího románského kostela, jehož existence je předpokládána již na konci 12. století. Dnešní stavba pochází v jádře z počátku 15. století. Jeho vnější podoba je výsledkem přestaveb v 16.století a před polovinou 17. století. Od roku 1625 je kostel sídlem kolegiátní kapituly.

Dnešní kostel sv. Václava je situován v prostoru původní vsi, která se později stala součástí Mikulova. Existenci románského kostela na témže místě můžeme předpokládat již na konci 12. století, písemně doložen je však až do roku 1276. Původní podobu kostela neznáme. Dnešní stavba pochází v jádře z počátku 15. století a podílel se na ní parléřovsky orientovaný stavebník. Dokončení výstavby kostela násilně přerušil husitský vpád do města v roce 1426, kdy došlo k vypálení a zničení novostavby. Po dlouhou dobu byl kostel jen provizorně opraven, v roce 1584 znovu vyhořel. O rok později, již za Dietrichsteinů, významných představitelů rekatolizace, byla zvýšena věž kostela o obytné patro s bytem věžníka a arkádovým ochozem. K dokončení stavby došlo až kolem roku 1640 novým zaklenutím trojlodí s novou štukovou výzdobou. Přistavěna byla sakristie s hudební kruchtou v patře a upravena byla do dnešní podoby gotická okna. K bokům trojlodí byly přistavěny mariánské kaple a panská oratoř s krytou chodbou, vedoucí k cestě do zámku. V roce 1642 byl ve věži instalován velký zvon s reliéfem Malé Kalvárie a postavou probošta Jiřího Otislava z Kopenic. V této době byl kostel sv. Václava již několik let sídlem kolegiátní kapituly, založené roku 1625 Františkem, kardinálem z Dietrichsteina. Kolegiátní kapitula působí v Mikulově dosud. V letech 1762 - 1775 byla do kostela pořízena nová vnitřní výbava včetně nových varhan a obnovena střecha věže, v roce 1846 byl nově zastřešen i samotný kostel. Z vnitřní výbavy je nutné zmínit hlavní oltář s monumentálním obrazem Zavraždění sv. Václava od Františka Antona z Freenthalu a hlavně sošku Madony s dítětem z cedrového dřeva v oltáři v severní kapli Panny Marie loretánské, původně umístěnou v loretánském kostele sv. Anny.

V severní nice kněžiště byly po roce 1784 instalovány mramorové epitafy Václava Viléma Popela z Lobkovic (+1626) a jeho manželky Markéty Františky, rozené z Dietrichsteina (+1617), s portréty zemřelých. Řada náhrobků, pocházejících z druhé poloviny 16. a první poloviny 17. století, je umístěna na vnější zdi kostela.

Otevírací doba

• pouze v době bohoslužeb
• červenec – srpen
  • pondělí – neděle 10.00–12.00, 13.00 - 16.00 hod.
• ostatních měsících dle domluvy
  • Vstupné: zdarma