Objekt nechal vybudovat kníže Jan I. Josef z Lichtenštejna v duchu osvícenství jako vzorový hospodářský statek. Stavba původně sloužila pro chov dvaceti krav bernského plemene, poté vzácných merinových ovcí. Monumentální čtyřkřídlý komplex obklopující rozlehlý dvůr navrhl knížecí architekt Josef Hardmuth. V roce 1819 byla architektem J.F.Engelem doplněna o kruhový salet (tzv. rotundu) se "švýcarskými stájemi" , v níž byla stání pro koně obklopující kruhovou místnost zdobenou iluzivním geometrickým a rostlinných dekorem, prolomenou do stájí i ven velkými francouzskými okny. Knížecí hosté se zde mohli občerstvit a přes skleněnou příčku nahlížet do sousedního chléva.[

Budova Nového dvora zažila krušná léta za dob totality. Objekt byl využíván k živočišné výrobě a na historický význam památky nebyly brány ohledy. Když se časem začalo přemýšlet o obnovení budov, objevila se trojice nápadů, jak se stavbou naložit. Vítězně vyšel návrh založit zde chov anglického plnokrevníka s dostihovou stájí. Místní koně si nevedli vůbec špatně, dva dokonce startovali na Velké pardubické. V současné době je Nový Dvůr v soukromém vlastnictví a slouží jako stáje pro chov jezdeckých koní a je také využíván k rekreačním účelům.