Původní hrad stejného (ale slovanského) jména - Dewiczky - byl postaven už v roce 1222, ale brzy na to byl koncem 13. století zničen. Prvním purkrabím původního zeměpanského hradu, který měl chránit strategickou obchodní cestu z Mikulova do Brna a Olomouce, byl Štěpán z Medlova, praotec rodu pánů z Pernštejna. Z hradu se dochovaly 2 m silné obvodové zdi a početná část zdí vnitřních s polozasypanými sklepy. Z otvorů po oknech a po střílnách je krásný výhled na Pavlov a Novomlýnskou nádrž, z druhé strany na Dolní Věstonice. Zajímavé je rovněž torzo původní pětiboké patrové dělostřelecké věže při jihozápadní straně vápencové skály, která je z dochovaných ruin asi nejlépe zachovalým kusem původní stavby. Před hradem stojí tři skalní útesy. Jsou to podle pověsti zkamenělé dívky. Odtud pochází i název hradu. V jedné z pověstí to byla tatarská princezna a její družky, v jiné tři dcery pána hradu Arnulfa, které chtěl zneuctít ďábelský Trabaccio, v jiné opět tři neposlušné zámecké dcery zakleté svojí matkou. Za tichých nocí se prý od těchto kamenů ozývá tichý nářek. Zřícenina hradu Děvičky se nachází v Národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska, a proto je zde třeba respektovat ochranné podmínky, zejména chodit po značených pěších turistických trasách a nevjíždět sem na kolech nebo nelétat na padácích.